Tři body a k tomu várka vánoční atmosféry. Jak slaví Vánoce? Kapr ustupuje, vládnou řízky, rohlíčky a pohádky
Vánoce nejsou jen o hokeji, ale také o rodině, odpočinku a tradicích. Trenér i hráči poodhalili, jak vypadají jejich sváteční dny mimo zimní stadion. V rozhovorech nechybí úsměvné historky, štědrovečerní menu, oblíbené pohádky ani cukroví, které často mizí dřív, než vůbec přijdou svátky.
Petr Pracný: Vláďo, poslední domácí zápas před Vánoci. Jak bys ho zhodnotil?
Vladimír Machulda: Určitě důležitý zápas a důležité tři body. Vrchlabí mělo stejně bodů. Dnes jsme hráli velmi dobře a chvílemi jsme si to zase zkomplikovali. Chvílemi nás tlačili, ale takové zápasy jsou. Jsem rád, že jsme to dotáhli do konce.
Petr Pracný: Dnes nastoupil v obraně Daniel Prokeš, nám se moc líbil.
Vladimír Machulda: Ano, vlastně jsme ho mohli vidět poprvé. Je sice napsaný už delší dobu, ale nikdy mu to nevycházelo, aby mohl hrát za nás. Vždy ho měl Litvínov na zápas. Dnes to bylo velké překvapení, hrál velmi dobře.
Petr Pracný: Druhý zápas také nastoupil Bogdan Štěpančuk.
Vladimír Machulda: Naskytla se příležitost Bogdana získat, tak jsme s tím souhlasili a jsme rádi, že tady je. Je to velmi dobrý hráč, i když zatím nedal gól, ale má spoustu šancí a je to jen otázka času, kdy mu to tam začne padat.
Petr Pracný: A teď z jiného soudku – jak se slaví Vánoce u Machuldů? (kapr, Kuba, pohádky, cukroví)
Vladimír Machulda: Klasika – stromeček. Kapra nejíme, já mám rád klobásu. Kuba není. Pohádek je hodně, ale nejvíc mám rád S čerty nejsou žerty. Cukroví… letos jsme ho dělali poprvé sami, manželka se synem. Synovi přiletí přítelkyně až z dalekého Japonska, tak se rozhodl, že ji chce překvapit. Dělali jsme klasiku, hlavně rohlíčky.
Petr Pracný: A ty jsi pekl?
Vladimír Machulda: Já jsem dělal těsto a celá rodina dělala rohlíčky.
Petr Pracný: Jardo, na tobě bylo dnes vidět, že tě to baví už od začátku.
Jaroslav Šimeček: No, od začátku bych to úplně neřekl. Samozřejmě mě to bavilo, ale přišel jsem do kabiny tak v pět z práce, takže jsem to měl trošku narychlo. V první třetině jsem cítil, že nohy jsou trošku zavařené. Myslím si ale, že jsme si s klukama v lajně sedli. Jsme tam všichni takoví starší, moc se nehoníme a hrajeme chytře. Myslím, že to bylo dobré.
Petr Pracný: Ty jsi vlastně dva góly připravil a ten druhý jsi dal. To, že to Víťa trefil nějakými kalhotami, se nepočítá.
Jaroslav Šimeček: Říkal, že ho to trefilo do pinďoura, ale on zas takového nemá, tak nevím (směje se).
Petr Pracný: A jak se u Šimečků slaví Vánoce?
Jaroslav Šimeček: Upřímně, budeme asi u rodičů přítelkyně. Budeme tam poprvé, takže vůbec nevím, jak to bude vypadat. Ale těším se na to, je to hlavně o tom užít si společné chvíle.
Petr Pracný: Co jsi upekl na Vánoce?
Jaroslav Šimeček: Já dělám vždycky krocana, máme americkou troubu. Na řízek se salátem moc nejsem… ne, dělám si srandu, řízek a salát je klasika.
Petr Pracný: A co cukroví?
Jaroslav Šimeček: Toho už jsem půlku snědl a dostal jsem doma trošku vynadáno, že to bylo až na Vánoce. S čímž jsem nepočítal – že někdo může vůbec počítat s tím, že to vydrží v lednici do Vánoc. Takže už to na sobě trošku cítím.
Petr Pracný: No a pohádky?
Jaroslav Šimeček: Já jsem hodně pohádkovej, i tím, že mám malé dítě. Tak nevím, jestli se kouká na pohádky kvůli mně, nebo já kvůli němu. Mám rád Grinche. Vánoce mě moc „netankují“, ale tím, že mám malé dítě, je to teď mnohem hezčí. Nemám rád davy lidí a prodírání se v obchodech, nákupy nejlépe přes internet.
Petr Pracný: Takže u vás na Vánoce pyžamo s Grinchem nebo nějaký svetr.
Jaroslav Šimeček: To je jasný – vánoční svetr a papuče.
Petr Pracný: Dane, dnes hodně povedený zápas. Tvůj první zápas za chlapy, jak bys ho zhodnotil?
Daniel Prokeš: Nastoupili jsme dobře, bylo to dobře odehrané zezadu. I když jsme polevili, tak jsme se vrátili, a celkově byl zápas výborný.
Petr Pracný: Je velký rozdíl mezi juniorkou v Litvínově a tady chlapskou druhou ligou?
Daniel Prokeš: Rozdíl je spíš v aspektech. Tady je to surovější, co se týče rychlosti, tu bych dal na první místo juniorku. Tady je to dospělé, zkušenější a síla je hodně znát.
Petr Pracný: Ty ses toho vůbec nebál a tlačil ses i na branku.
Daniel Prokeš: Takový styl hokeje mám rád. Mně to dozadu úplně moc nevoní (směje se).
Petr Pracný: Nahoře manažeři říkali, že takový hokej, jaký jsi dnes zahrál, nehraješ ani v Litvínově. Co k tomu?
Daniel Prokeš: Tady je víc prostoru. Jak říkám, rychlost je znát a tady je to o to jednodušší. V juniorce se ten systém musí držet víc než tady.
Petr Pracný: Jaká je tvoje nejoblíbenější pohádka, cukroví a co jíte na Vánoce?
Daniel Prokeš: Pohádka? To jste mě zaskočili… mám rád Tři bratři. Mamka už cukroví pekla a nejradši mám rohlíčky – klasika. U nás kapr není, máme řízek a salát.